Prolog

1. června 2008 v 14:05 | Tija |  MP
Gramaticky opraveno 9. 2. 2011

Úvod

15. stol. - Francie


Uprostřed krásné louky leží dívka. Poblíž ní teče potůček. Na opačné straně se rozprostírá les. Vše je tak nádherné a vypadá to naprosto přirozeně.

Dívka má husté blonďaté vlasy a velké modré oči. Nese jméno Charlotta. Je jí šestnáct let. Právě teď má velké bříško a její dítě (či děti) se chystají na svět. Bohužel je poblíž jen pár mužů se zahalenou tváří. Ti nevypadají, že by ji chtěli jakkoli pomoci.

Charlotta hlasitě naříká. To zřejmě probralo muže a jdou ji na pomoc. Dítě se bez větších problémů dostává na svět. Hned poté muži mizí neznámo kam. Charlotta si toho, ale nevšímá. Dívá se na své dítě. Je to chlapec. Dívka se šťastně usmívá. Z dálky už slyší nějakélidi. Věří, že ji pomohou a odvedou ji do jejího domu.

Aniž by si toho všimla, objevila se poblíž zvláštní osoba. Byla zahalena v plášti, z kterého jdou vidět jen oči. Ty jsou zvláštní, velmi zvláštní. V této době (rok 2008) byste řekli, že má kontaktní čočky, ale tak to není. Jeho oči jsou doopravdy FIALOVÉ. Po chvíli pozorování byste zjistili, že je to muž.

Pomalu se posouvá k Charlottě. Ta si ho všímá. Na její tváři se usadí úsměv. Vždyť vidí zase tvář člověka, kterého miluje.

Muž už je u Charlotty a bere do náručí svého syna. Chvíli se na něj dívá. Hned na to jde v jeho očích vidět hněv. Dítě vrací jeho matce a odstupuje od nich. Něco hledá v kapse. Nachází to a vytahuje to z kapsy. Je to zdánlivě neškodný černý prach. Roztahuje dlaň. Míří jí na Charlottu a fouká do prachu. Přitom si dává pozor, aby ani smítko prachu nešel na malého chlapečka. Jakmile si je jistý, že se Charlotta prachu nadechla, mizí stejně, jako se sem dostal. Ještě předtím jí šeptá hrůznou větu: "Neposloužila jsi mému účelu. Za to teď bolestivě zemřeš!"

Charlottě po tvářích tečou slzy. Není však sama. Opodál celou scénu pozoruje žena. Je naprosto zděšená. Ráda by Charlottě pomohla, ale nesmí měnit něco, co už se stalo. Abyste pochopili, tato dívka byla z budoucnosti vzdálené asi 25let.

Rozdýmává se v ní nenávist k muži, který právě odešel. Moc dobře ví, kdo to byl.

Z jejich úvah ji probouzí hlasitý rachot. Přijíždí kočár. Z něj vystupuje přísně vypadající žena. Svým sluhům, kteří přijeli s ní, nařizuje, ať vezmou Charlottu. Po té se rozjíždí. Dívka, doposud skrytá ve stínu stromů, je následuje. Pomalu mává rukou a stává se neviditelnou. Potřebuje vědět, co se bude dít dál.

Všichni se zastavují před velkým hradem. Ten otevírá své brány a kočár jede dál. Charlottu okamžitě vedou do jejího pokoje. Není na tom dobře. Celou dobu si uvědomuje, že ji někdo sleduje. V Charlottině pokoji prohlídnou malého chlapečka.

Charlotta najednou cítí stejnou bolest, jakou cítila před chvíli. Na okamžik ji napadá, že to bude kouzlem, které na ni seslal neznámý muž. Tuto myšlenku hned zapuzuje. I lékařka (nebo jak se to v té době jmenovalo) si tohoto všímá. Na tváři se jí rýsují vrásky ze starostí. Pochopila, co se děje. Charlottě se narodí ještě jedno dítě. Trvá to dlouho, ale přece jen se hradem ozývá dětský pláč. Charlotta vypadá naprosto šťastně.

"Jak chceš, aby se jmenovali??" Ptá se žena s přísným výrazem.

"Chlapeček bude Arkarian a holčička (druhé dítě) Nikola."

To jsou poslední slova, co Charlotta řekne. Hned na to, totiž umírá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama